Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Duševní zdraví matek je oblast zdravotní péče, která je často zanedbávána nebo různě zlehčována. Zvláště u nastávajících nebo čerstvých maminek se však může vyskytovat celá řada poruch a příznaků – mimo jiné deprese, úzkostné poruchy či dokonce psychózy. Tyto poruchy se mohou vyskytnout během těhotenství a/nebo v období po porodu (společně často označované jako perinatální období). Pokud se tyto poruchy neléčí, mohou mít pro matku, její dítě, její rodinu (a potažmo i širší společnost) zničující důsledky. Tato onemocnění mohou být způsobena kombinací biologických, psychologických a sociálních stresorů, jako je nedostatek podpory, rodinná anamnéza nebo předchozí výskyt těchto poruch. Viz také duševní zdraví, duševní onemocnění.

Duševní zdraví je „pocit pohody, v němž každý jedinec naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity“ (definice podle Světové zdravotnické organizace). Viz také duševní onemocnění.

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Organické duševní poruchy jsou podskupinou duševních onemocnění. Organická duševní porucha vzniká na základě nějakého poškození mozku, ať už má jakoukoli příčinu (cévní mozková příhoda, úraz, zánět apod.). Patří sem i psychické poruchy, jejichž příčinou je onemocnění jiné části organismu než mozku, které však obecně vede ke zhoršení funkce centrálního nervového systému. Viz také organický, porucha.

Duševní porucha je jiný název pro duševní onemocnění. Viz také porucha.

Duševní trauma mohou způsobit nejrůznější děsivé události. Trauma přichází nečekaně, proto není možné se na něj připravit. Postižení lidé jsou vystaveni extrémnímu strachu, ztrátě kontroly a bezmoci. Většina lidí následně není schopna tyto situace extrémní bezmoci zpracovat. Mechanismy zvládání běžných situací na tuto situaci nestačí a svět se postiženým doslova zhroutí. V extrémních stresových situacích má člověk instinktivně potřebu buď utéct, nebo bojovat. Pokud ani jedno není možné, nachází se člověk v bezvýchodné situaci. Viz také trauma.

Duševní flexibilita je schopnost změnit způsob myšlení nebo jednání podle měnící se situace. Jinými slovy, duševní flexibilita člověku umožňuje oprostit se od dříve naučených reakcí a „pružně“ se přizpůsobit požadavkům nové situace.

Duševní nepohoda neboli psychická nepohoda (ve srovnání s duševním onemocněním) je obecně mírnější a často přechodný stav emočního neklidu nebo stresu, který může být vyvolán konkrétními událostmi nebo situacemi v našem životě. Může zahrnovat pocity úzkosti, smutku, frustrace nebo přetížení, ale tyto pocity obvykle nejsou tak intenzivní ani trvalé, aby zásadně ovlivnily naši schopnost každodenního fungování. I když nejde o závažný stav, který by vyžadoval zdravotnický zásah psychologů nebo psychiatrů, dlouhodobá duševní nepohoda je signálem, že v našem životě chybí určitý typ rovnováhy mezi prací a volným časem, péčí o sebe a o druhé, nebo že nejsou dlouhodobě uspokojovány naše důležité psychologické potřeby. Neřešená duševní nepohoda může vyústit v duševní onemocnění, nejčastěji v depresivní nebo úzkostné poruchy. Nečekejte, až „to“ přejde samo, neodevzdávejte svůj osud podobné pravděpodobnosti, s jakou se mění rozmary počasí a mějte na paměti, že bude třeba něco začít dělat jinak, něco pro sebe udělat. Není totiž možné dělat věci stejně a očekávat jiný výsledek. Duševní nepohodu je možné zvládnout pomocí sebepéče, odpočinku a změn v životním stylu. Viz také duševní onemocnění.

Duševní onemocnění neboli duševní porucha je velmi široký pojem, který zahrnuje velké množství různých potíží ovlivňujících náladu, myšlení a chování člověka. Mezi duševní onemocnění se řadí například ADHD, bipolární porucha, deprese, organické duševní poruchy, poruchy osobnosti, poruchy příjmu potravy, schizofrenie, úzkostné poruchy a další. Podle definice Americké psychologické asociace (American Psychological Association, APA) je duševní onemocnění neboli duševní porucha stav vyznačující se narušením kognitivních funkcí a/nebo emocí, abnormálním chováním, narušeným fungováním ve společnosti nebo jakoukoli kombinací výše uvedeného. Tyto poruchy nelze vysvětlit pouze působením okolního prostředí: mohou k nim přispívat i tělesné, genetické, chemické, sociální a jiné faktory. Existuje velké množství různých duševních poruch, které jsou definovány jednak v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch, jednak v Mezinárodní klasifikaci nemocí. Člověk, kterému bylo diagnostikováno duševní onemocnění, je označován jako duševně nemocný. Terminologická poznámka: Pro duševní onemocnění se používají rovněž označení psychické onemocnění či psychická porucha. Viz také duševní zdraví, duševní nepohoda, tělesné onemocnění.

Duševní vývoj neboli psychický vývoj je vývoj kognitivních, emočních, intelektuálních a sociálních dovedností, tedy vývoj „duševního“ fungování člověka v průběhu celého jeho života – od dětství až po stáří. Duševním vývojem člověka se zabývá vývojová psychologie. Viz také poruchy psychického vývoje.